Globální oteplování

Globální oteplování je v posledních letech největším problémem nejen lidstva, ale i celé planety a všeho živého na ní. O co jde? Vzduch v naší atmosféře je složen z mnoha plynů. 75% tvoří dusík (N), 23% kyslík (O), 1,3% Arzen (Ar), ale také velmi malý podíl tvoří tzv. skleníkové plyny: oxid uhličitý (CO2; 0,05% vzduchu), vodní páry (H2O), methan (CH4), oxid dusný (CO) a halogenované plyny (freony). Tyto skleníkové plyny mají na naši planetu příznivý účinek. Sluneční záření, dopadající na naši planetu, je z části odraženo atmosférou a zbytek projde na prvcrh. Povrch část záření absorbuje, ale také něco "odrazí" zpět do vesmíru. Ovšem právě ony skleníkové plyny část tohoto záření pohltí. Nebýt nich, průměrná teplota planety by byla místo současných +17 asi -23 stupňů Celsia.

Jenže před 200 lety začala průmyslová revoluce a člověk začal spalovat uhlí. A jak je známo, když se spaluje něco, co obsahuje uhlík (C), tak ten se za vysokých teplot spojuje s kyslíkem a vzniká právě skleníkový plyn oxid uhličitý. A čím více CO2, tím vyšší oteplení. Rostliny ovšem pomocí fotosyntézy zpětně z CO2 vyrábějí kyslík. Jenže člověk začal více a více spalovat uhlí a později přidal i ropu a zemní plyn. Ty při spalování vytvářejí dokonce více CO2 než uhlí. Vše ještě zhoršilo kácení pralesů, které by jinak snižovaly množství CO2 v atmosféře. Od průmyslové revoluce se množství CO2 v atmosféře zvýšilo z 285 ppm na 368 ppm (1 ppm je jedna miliontina vzduchu v atmosféře).

To prozatím zvýšilo průměrnou teplotu planety o 0.6 stupně Celsia. Na první pohled se 0.6 nezdá hodně, ale opak je pravdou. Toto lehké zvýšení teploty má za důsledek nezvratnou změnu klimatu na celé planetě. Stačí se jen poohlédnou co se děje. O kolik se zvýšil počet přírodních katastrof během posledních 100 let. Stále častější povodně a naopak krutá sucha, silnější hurikány, tajfuny a tornáda, větší výkyvy teploty. Celá planeta žije v jedné dokonalé symbióze a zvyšování teploty ji narušuje. Samozřejmě že se dlouhodobé výkyvy teplot děly už v daleké historii planety a život se s nimi postupně vyrovnával, ale nikdy nebyly tak razantní jako za posledních 200 let. Jenže současné oteplení planety zatím neodpovídá množství CO2 v atmosféře. Potrvá ještě desítky, spíše stovky let, než se teplota vyrovná množství skleníkových plynů. Špatné je, že i kdyby se teď naráz zastavilo vypouštění CO2, teplota by nakonec stoupla ješte o 3 stupně Celsia, než by vyrovnala stav CO2 v atmosféře! A když si představíme, jaký má prozatím drsný následek zvýšení o pouhé 0,6 stupně, stojíme před velkou katastrofou.